Jestli už jste někdy byli na letišti a využili jeho služeb, potvrdíte mi jistě, že je takové letiště skutečně hodně složitá záležitost. Už dávno to není jenom nějaký objekt, ve kterém by se dalo jenom skrýt před nepřízní počasí a třeba si tam dopřát nějaké občerstvení, koupit si letenky nebo využít nějaké další běžné služby. Dnes už je to daleko složitěji zařízená budova, ve které musí vše fungovat naprosto dokonale. Protože by jinak mohlo být zle.

Kolik tam jenom často bývá přepážek s počítači! A když se nad tím zamyslíte, jak asi to musí být složité, aby každý ze zaměstnanců věděl, kdy a kam si má sednout a běželo mu tam právě to, co mu tam má běžet! Nebo si vezměte ony samoodbavovací pultíky. Nemám stejně jako jistě i vy ani tušení, jak to funguje, jak je možné, že se tu zaťuká na ta pravá místa na monitoru a ono to dělá to, co potřebujeme.

Nebo ta pasová kontrola. Jak jenom někoho napadlo stvořit zařízení a jak dokázal někdo nakonec vyrobit ony přístroje, kde se jen přiloží pas na prosklenou plošku a ono si ho to prohlédne, načež si to o kousek dál prohlédne obličej daného člověka a posoudí, zda jde o tutéž osobu?

Nebo si vezměte ty detekční rámy, které odhalí na člověku třeba i jenom úplně maličký a dobře ukrytý kousek kovu. Jak jenom to může fungovat? A jak vlastně někoho napadlo zdokonalit tu kontrolu zavazadel cestujících tím, že se začne využívat rentgen, který lehce prokoukne kdejaký batoh?

Kolik je tu informačních cedulí a jak je možné, že se údaje na nich tak lehce mění, aniž by se k nim kdokoliv šplhal a přepisoval to na nich uváděné? A to prý není ještě ani zdaleka všechno. Mluví se třeba i o tom, že nás na letištích šmíruje technika na rozpoznávání obličejů, aby se včas odhalily nekalé živly.

Technika prostě umí dělat zázraky. Umí zdokonalit i provoz letišť. I když na druhou stranu někdy stačí třeba i jen jediná aktualizace počítačových programů a všechna ta technika je k ničemu.